Máme za sebou rok plný fotbalu i osobních událostí – jak se cítíš, když se ohlédneš zpět na rok 2025?
Rok 2025 byl pro mě v mnoha ohledech zlomový. Přinesl spoustu krásných okamžiků, které si budu pamatovat celý život. Největší radostí bylo narození naší dcery Olivie – to je zážitek, který se nedá s ničím srovnat. Z fotbalového pohledu si cením toho, že jsem celý rok zvládl bez větších zranění. Díky tomu jsem nevynechal ani jedno mistrovské utkání, což je pro mě osobně velká satisfakce a důkaz, že se vyplatí tvrdě pracovat na kondici i prevenci.

Jak u vás doma probíhají Vánoce – máte nějaké tradice, které nikdy nevynecháš?
Vánoce u nás doma mají spíše klidnější ráz, protože jsme všichni dospělí. Jsou to chvíle pohody, kdy si užíváme společný čas, dobré jídlo a atmosféru. Naopak rodina mé snoubenky je plná menších dětí, takže tam jsou to ty pravé Vánoce – čekání na Ježíška, tradice, zvyky a dětská radost. Obojí má své kouzlo a já se na to každý rok těším. Nevynecháme pouštění skořápek ani rozkrajování jablka, což jsou drobnosti, které k Vánocům patří a vytvářejí hezké vzpomínky.

Co pro tebe osobně znamenají Vánoce – spíš klid a odpočinek, nebo velké rodinné oslavy?
Vánoce jsou pro mě hlavně o návratu domů. Většinu roku trávím v Hradci Králové, takže doma nejsem tolik, jak bych chtěl. O to víc si vážím delšího času stráveného s rodinou a přáteli. Je to období, kdy člověk zpomalí, odpočine si, ale zároveň se snažím být aktivní – ať už pomáhám doma, nebo se věnuji věcem, na které během sezony není tolik času.

Jak se ti daří během svátků udržet kondici a tréninkový režim, když ostatní spíš odpočívají?
Období volna není příliš dlouhé. První týden si opravdu dopřeju odpočinek, protože tělo i hlava si to zaslouží. Od Štědrého dne už většinou máme individuální plány, které se snažím poctivě plnit. Díky tomu se člověk udržuje v kondici a návrat do plného tréninku pak není tak náročný. Je to o disciplíně, ale zároveň o tom umět si užít i chvíle volna.

Kdybys měl vybrat jeden moment z roku 2025, který ti udělal největší radost mimo fotbal, který by to byl?
Jednoznačně narození naší dcery Olivie. To je okamžik, který změnil můj život a dal mu nový rozměr. Fotbal je pro mě obrovsky důležitý, ale rodina je ještě víc. Díky Olivii se na spoustu věcí dívám jinak a dodává mi to velkou motivaci i do sportu.

Fanoušci tě znají jako bojovníka na hřišti – jaký jsi u vánočního stromku? Ten, kdo rozdává dárky, nebo ten, kdo je rád překvapený?
Rád dávám dárky a sleduji reakce obdarovaných – to je pro mě ta největší radost. Ale zároveň si vážím toho, že jsme všichni pohromadě, protože to je vlastně ten největší dar. Samotné rozdávání dárků většinou přenechávám mladším členům rodiny, kteří si to užívají. Já se spíš těším na tu společnou atmosféru.

Jaké osobní nebo sportovní cíle si dáváš do roku 2026?
Nejdůležitější je pro mě zdraví. Bez něj se nedá dělat nic – ani sport, ani rodinné věci. Pokud budu zdravý, věřím, že se dostaví i výsledky na hřišti. Ostatní nechám na osudu, protože život často přinese věci, které člověk nečeká. A to je na něm krásné.

Kdybys měl vybrat jednu věc, na kterou se v roce 2026 nejvíc těšíš, co by to bylo?
Nejvíc se těším na naši svatbu se snoubenkou. To je pro nás oba velký krok a moc se na něj těšíme. A pak možná ještě na srnčí říji a začátek lovu dravců – to je moje velká vášeň, která mi pomáhá vyčistit hlavu od fotbalu. (smích)

Kdybys měl poslat fanouškům novoroční vzkaz a zároveň jim dát symbolický „fotbalový dárek“, co by v něm zaznělo? Chtěl bych fanouškům poděkovat za jejich podporu během celého roku. Jejich přízeň pro nás znamená opravdu hodně a doufám, že nám zůstane i v roce nadcházejícím. Bez fanoušků by fotbal nebyl tím, čím je. Všem přeji klidné prožití vánočních svátků, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v novém roce. A jako symbolický „fotbalový dárek“ bych jim přál, aby zažili co nejvíc radosti na tribunách i mimo ně.