Tomáš Beck – Kdo je tvůj největší brankářský vzor?
Nikdy jsem neměl jednoho konkrétního vzorového gólmana, ale vždycky se mi líbili David De Gea a Jan Oblak.
Lukáš – Jaký byl tvůj nejnapínavější zápas, který jsi kdy odchytal?
Řekl bych, že to byl pohárový zápas proti Slavii. Vydrželi jsme celý zápas bez inkasovaného gólu a nebýt trefy těsně před koncem prodloužení, mohli jsme jít až do penalt.
Ondra Pavlis – Kdy sis uvědomil, že chceš být profesionálním brankářem?
Trvalo mi to docela dlouho. Myslím, že mi bylo tak 16 nebo 17, když jsem si řekl, že tohle by mohla být moje cesta.
Ultras – Jaké to je chytat před naším kotlem? Dodává ti to energii, nebo spíš cítíš tlak?
Je to super! Nikdy jsem necítil tlak, naopak – když se něco povede, cítím obrovskou podporu zezadu.
Martina Hácová – Jaký nejkurióznější gól jsi kdy dostal?
Asi na začátku mého působení v Hradci za B tým v Zápech. Byl odpískaný faul pro nás, já zahlásil, že budu rozehrávat, spoluhráč mi posunul míč jen napůl a útočník si toho všiml, doběhl si pro něj a dal gól do poloprázdné branky. Rozhodčí ho uznal.
David – Který útočník ti v lize dělá největší problémy?
Řekl bych, že nejvíckrát na mě střílel Vasil Kušej – je to nepříjemný a dynamický hráč, takže asi on.
Jirka – Jak vidíš šance FC Hradec Králové v následující sezóně?
Určitě pozitivně. Očekávám, že cílem bude opět atakovat první šestku. Kvalita v týmu na to rozhodně je.
Hans – Co děláš pro zlepšení své reflexní rychlosti?
Dělám několik cvičení s tenisovými míčky a také tréninky reakční rychlosti na blaze podložkách.
Filip – Jaký je tvůj největší fotbalový sen?
Asi zahrát si Ligu mistrů a jednou vyhrát ligový titul.
Tereza – Jaký gól tě dodnes mrzí, že jsi pustil?
Znovu bych zmínil ten zápas v MOL Cupu se Slavií, kdy jsem inkasoval smolně na konci prodloužení.
Michal Slezák – S kým v kabině si nejvíc rozumíš?
Rozumím si se všemi kluky, nejde vybrat jednoho. S každým si něco řeknu nebo zahraju.
Lenka – Máš nějaký speciální rituál před zápasem?
Při nástupu pohlédnu k nebi a v duchu si něco řeknu.
Radek – Jak se jako brankář dorozumíváš s obranou? Používáte speciální signály?
Na velkých stadionech je to občas složité, ale snažím se obranu řídit zezadu, kde mám lepší přehled. Někdy používáme i jednoduché signály.
Pavla Horká – Jak se vypořádáváš s tlakem a nervozitou před důležitými zápasy?
Zdravá nervozita je normální, mám ji před každým zápasem. Většinou to ale opadne po první akci nebo kontaktu s míčem.
Adam – Jaké dovednosti by měl mladý brankář nejvíce rozvíjet?
Dnes je důležitá hra nohama, čtení hry, organizace obrany a samozřejmě samotné chytání.
Veronika – Který stadion má podle tebe nejlepší atmosféru pro brankáře?
Jednoznačně naše Malšovická aréna!
Lukáš Vychytil – Na kolik procent si věříš při chytání penalt?
Těžko říct, je to vždycky loterie, ale pokaždé si věřím, že ji chytnu.
Jakub Šlambora – Kdybys mohl trénovat mladé gólmany, jakou nejdůležitější radu bys jim dal?
Ať si věří a nevzdávají se kvůli pár nepovedeným zápasům. Úspěch se pak dostaví.
Simona – Co pro tebe znamená podpora fanoušků?
Fanoušci jsou nedílnou součástí fotbalu. Bez nich a jejich podpory si to neumím představit.
Zuzka – Jaká je tvoje oblíbená značka brankářských rukavic?
Rinat.
Matěj Záruba – Kdybys mohl hrát na jiné pozici, kterou by sis vybral?
Asi bych si zkusil hrotového útočníka, tam jsem začínal jako malý kluk.
Nikola – Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo po zápase?
Asi nějaký dobrý burger.
Thomas – Který trenér tě nejvíc ovlivnil ve tvé kariéře?
Roman Nádvorník – věřil mi a odchytal jsem pod ním zápasy, které mě hodně posunuly.
Barbora – Jaké je tvoje oblíbené číslo dresu a proč?
Měl jsem rád číslo 22, ale v Hradci máme pro gólmany určená tři čísla, takže nosím dvanáctku.
Blaha – Adame, jak často chodíš do Hradeckých lesů? Párkrát jsem tě tam viděl.
To je klidně možné. Přírodu miluju a lesy mám hned za domem, takže tam trávím dost času.
Jakub Vlasák – Jak by měl trénovat mladý gólman, když trénuje sám?
Trénovat sám je těžké, ale dá se kvalitně připravit aspoň fyzicky. Nejlepší je být aspoň ve dvou, ale i individuálně to jde.
