1. Petře, kdy jste si poprvé uvědomil, že byste se mohl fotbalem živit?
Asi až v době, kdy jsem se začal pravidelně prosazovat mezi dospělými. Jako kluk jsem fotbal miloval a snil o velkých zápasech, ale profesionální kariéra byla tehdy ještě hodně vzdálená. Člověk si to začne uvědomovat až ve chvíli, kdy vidí, že může obstát mezi zkušenými hráči.
 

2. Proč jste si vlastně vybral právě brankářský post?
Upřímně řečeno, jako mnoho jiných kluků jsem si ho úplně nevybral. Postupně jsem se do branky dostal a začalo mě to bavit. Líbilo se mi, že brankář má jinou roli než ostatní hráči a může mužstvu pomoci ve chvílích, kdy je to nejvíc potřeba.
 

3. Co vás na chytání bavilo nejvíce?
Pocit odpovědnosti a možnost rozhodnout důležitý moment zápasu. Když se povede těžký zákrok, který pomůže týmu k bodům nebo vítězství, je to velmi příjemný pocit. Zároveň mě bavilo být součástí kolektivu a přispívat k úspěchu mužstva.
 

4. Který okamžik své kariéry považujete za nejvýznamnější?
Jednoznačně mistrovství Evropy v roce 1996. Cesta až do finále byla pro celý český fotbal mimořádným úspěchem. Dodnes na ten turnaj vzpomínám velmi rád, protože jsme vytvořili skvělou partu a dokázali jsme něco, co od nás před turnajem čekal málokdo.
 

5. Čím byl tehdejší reprezentační tým tak výjimečný?
Především soudržností. Každý hráč věděl, co má dělat, a všichni pracovali pro společný cíl. V kabině nebyly žádné velké rozdíly mezi hvězdami a ostatními. Právě podobná atmosféra bývá často základem úspěchu.
 

6. Jak jste zvládal tlak před důležitými zápasy?
Snažil jsem se soustředit na samotnou hru. Když člověk začne přemýšlet nad tím, co všechno je v sázce, může si tlak zbytečně zvětšit. Vždy jsem se snažil připravit co nejlépe a potom už důvěřovat tomu, co mám natrénováno.
 

7. Je psychika u brankáře důležitější než u hráčů v poli?
Myslím, že ano. Brankář bývá pod větším drobnohledem. Útočník může během zápasu několik šancí neproměnit a nakonec rozhodnout. Brankář si podobný luxus většinou dovolit nemůže. Proto musí být psychicky velmi odolný.
 

8. Jak jste se vyrovnával s chybami?
Snažil jsem se je analyzovat a poučit se z nich. Důležité ale je nezůstávat v minulosti. Každý brankář chybuje. Pokud si chybu nosíte v hlavě příliš dlouho, může vás to negativně ovlivnit i v dalších zápasech.
 

9. Jak moc se změnilo brankářské řemeslo od doby, kdy jste aktivně chytal?
Poměrně výrazně. Dnešní brankáři jsou mnohem více zapojeni do rozehrávky a výstavby hry. Požadavky na práci nohama jsou nesrovnatelně vyšší. Zároveň ale stále platí, že základní úkol brankáře je zabránit gólu.
 

10. Je podle vás hra nohama dnes někdy až příliš zdůrazňovaná?
Občas ano. Samozřejmě je důležitá, protože fotbal se vyvíjí. Na druhou stranu by se nemělo zapomínat na základní brankářské dovednosti. Gólman musí být především spolehlivý mezi tyčemi.
 

11. Co podle vás dělá z brankáře skutečnou oporu týmu?
Důvěra. Spoluhráči musí vědět, že se na něj mohou spolehnout. Nemusí být nejhlasitější na hřišti, ale jeho vystupování a výkony musí mužstvu dodávat klid a jistotu.
 

12. Sledujete současnou generaci českých brankářů?
Ano, snažím se sledovat český fotbal i reprezentační dění. Česká republika měla vždy kvalitní brankáře a myslím, že tato tradice pokračuje i dnes.
 

13. V posledních sezonách na sebe upozorňuje také hradecký brankář Adam Zadražil. Co na jeho výkony říkáte?
Adam Zadražil patří podle mě k brankářům, kteří si svou pozici vybudovali poctivou prací. Líbí se mi jeho klid v brance a schopnost pomoci týmu v důležitých momentech. Je vidět, že získal zkušenosti a dokáže je přenášet do zápasů. U brankáře je důležitá stabilita výkonnosti a právě v tom vidím jednu z jeho silných stránek. Pokud bude dál pracovat stejně zodpovědně jako dosud, může si udržet vysokou úroveň i v dalších letech.
 

14. V čem byla česká brankářská škola vždy silná?
Především v poctivosti a kvalitní přípravě. Čeští brankáři bývali dobře technicky vybavení, disciplinovaní a ochotní na sobě dlouhodobě pracovat. To jsou vlastnosti, které mají hodnotu v každé době.
 

15. Jakou vlastnost by měl mít mladý brankář, pokud chce uspět na vrcholové úrovni?
Pokoru. Talent je důležitý, ale bez každodenní práce nestačí. Každý úspěšný brankář musel překonat řadu překážek a těžkých období. Kdo vydrží pracovat i ve chvílích, kdy se nedaří, má větší šanci uspět.
 

16. Jakou radu byste dnes dal mladým gólmanům?
Aby měli fotbal rádi a nenechali se odradit neúspěchy. Chyby budou dělat vždycky, to k této pozici patří. Důležité je zůstat trpělivý, pracovat na sobě a stále se snažit zlepšovat. Právě vytrvalost bývá často tím, co nakonec rozhodne o úspěšné kariéře.