1) Jirko, vy jste byl typ gólmana, který dokázal tým strhnout i v zápasech, kdy se nedařilo. Vidíte u Adama Zadražila ten potenciál stát se „tichým lídrem“, který ovlivňuje mužstvo nejen zákroky, ale i přístupem?
Adam je určitě jiný než jsem já. On má rád svůj klid. Myslím si že je i lehký introvert což se o mě říci nedá (smích). Tichý lídr je přesně pojmenované. On má strašnou výhodu, že má správně nastavenou hlavu. Tzn.: když udělá chybu, nesesype se naopak týmu vždy ještě pomůže a to je ohromná výhoda moderního brankáře.

2) Když sledujete Adamovu práci v prostoru za obranou, tedy čtení hry a odvahu chodit ven, jak moc to podle vás odpovídá moderním trendům brankářského stylu, které dnes rozhodují zápasy?
Práce s prostorem za obranu je velmi důležitá pro moderní fotbal. Adam určitě v tomto postavení hrát umí ale lehčích chybiček se nevyvaroval, ale to určitě probral s trenérem brankářů. Co má v topu je odvaha chodit pro centrované míče, v tom je nejlepší v lize. Týmu to strašně pomáhá a je to dovednost, která patří k nejtěžším v brankářském řemeslu.

3) Vy jste si prošel rolí hráče, trenéra i člověka, který se musel znovu postavit na nohy. Co by podle vás měl Adam udělat, aby si dlouhodobě udržel zdravou rovnováhu mezi tlakem profesionálního fotbalu a osobním životem?
Tak to opravdu nevím, nikdy jsem profík nebyl (smích). Základ je mít to dobře nastavené v hlavě, což si myslím že Adam má. Mě to trvalo delší dobu, ale nakonec jsem se s tím porval a to je to gró, umět si uvědomit sám sebe a věřit v sebe. Adam si určitě prošel nepříjemným obdobím když se řešil jeho přestup do Como, můžeš bejt odolnej. ale tohle ti v hlavě prostě šrotuje. Pro Adama to určitě byla nová situace a emoce, se kterou si poradil v celku dobře. A to je to co tvrdím, je dobře nastsvenej v hlavě.