Brankář je ve fotbale často vnímán jako poslední hráč, jehož úkolem je „jen chytat“. Moderní pojetí hry však ukazuje pravý opak: gólman je dnes klíčovým lídrem na hřišti, stratégem, psychologem i organizátorem hry. Jeho práce zůstává většinou neviditelná, přesto zásadně ovlivňuje výsledek způsobem, který statistiky nikdy plně nezachytí.

Renomovaný trenér brankářů Frans Hoek, který spolupracoval s Van der Sarem či Valdésem, říká: „Brankář je jediný hráč, který vidí celé hřiště. Pokud neřídí tým, tým je slepý.“ Tato slova přesně vystihují roli moderního gólmana – není posledním hráčem, ale prvním lídrem.

Sportovní psychologové i trenéři se shodují, že brankářská pozice je mentálně nejnáročnější ve fotbale. Každá chyba je viditelná, každá chyba může znamenat gól a brankář nemá možnost „schovat se do hry“. Psycholog Dan Abrahams to shrnuje: „Brankář musí být připravený na moment, který přijde jednou za zápas – nebo vůbec.“

Neviditelná práce brankáře se odehrává v detailech: správné postavení, komunikace, čtení hry, práce v prostoru, odvaha vyběhnout i klid v rozehrávce. Bývalý brankář Premier League Ben Foster k tomu říká: „Nejtěžší zápasy jsou ty, kdy nemáš co dělat. Protože musíš být připravený, jako bys měl.“ Právě tato neviditelná připravenost často rozhoduje.

Brankář je zároveň psychologem týmu – jediným hráčem, který může uklidnit obranu, zrychlit nebo zpomalit tempo hry, dodat mužstvu sebevědomí nebo ho naopak ztratit. Trenér Thomas Tuchel to vystihl přesně: „Když věříš svému brankáři, dovolíš si víc. A když si dovolíš víc, vyhráváš.“

Adam Zadražil patří mezi brankáře, kteří dělají rozdíl i bez okázalých highlightů. Jeho hra stojí na třech pilířích moderního brankářství: čtení hry a práce v prostoru, komunikace a řízení obrany a mentální stabilita.

Brankáři jsou často v pozadí, ale bez nich by žádný tým nefungoval. Brankář je víc než poslední hráč – je lídr, stratég a psycholog. A právě proto má brankář, jako je Adam Zadražil, hodnotu, kterou statistiky nikdy plně nezachytí.