Z dnešního pohledu patří mezi opory FC Hradec Králové a svou budoucnost spojil s klubem až do roku 2031. Cesta Adama Zadražila mezi ligovou elitu ale nebyla samozřejmá. Rozhodující chvíle přišla v době, kdy po nevydařeném angažmá v Plzni neměl jasno, kam se jeho kariéra vydá dál. A telefonát z Hradce začal otázkou, kterou by od sportovního ředitele čekal málokdo: Chodíš na ryby?

Od motokrosu až mezi tři tyče

Dnes je Adam Zadražil známý především jako spolehlivá brankářská jednička Votroků. Jeho sportovní začátky však měly k tradiční fotbalové cestě talentovaného gólmana poměrně daleko.

Vyrůstal v rodině spojené s motokrosem a sám se vedle fotbalu věnoval také jízdě na motorkách a bikrosu. V něm dokonce dosáhl na titul vicemistra České republiky v dětské kategorii. Právě pohyb, odvaha a schopnost zvládat pády se mu později mohly hodit i v brankářském řemesle.

K fotbalu ho přivedl dědeček, který přihlásil Adama a jeho staršího bratra do oddílu v rodném Chýnově. Zajímavé je, že ani jeho cesta na pozici brankáře nebyla přímá. V mládeži si vyzkoušel útok i post stopera. Do brány se dostal až poté, co se zranil tehdejší gólman.

Z náhradního řešení se nakonec stalo životní povolání. Jenže prosadit se mezi profesionály ještě vyžadovalo hodně práce, trpělivosti a také správné načasování.

Plzeň nevyšla. A v Táborsku už nebylo jisté místo

Jedním z důležitých momentů Zadražilovy kariéry bylo půlroční hostování ve Viktorii Plzeň. Nabídka ambiciózního klubu představovala příležitost posunout se na vyšší úroveň. Hostování však nepřineslo očekávané pokračování a z plánovaného kroku vpřed se stalo zklamání.

Zadražil se vrátil do Táborska, jenže ani tam nebyla jeho situace jednoduchá. Klub už počítal s jinými brankáři a mladý gólman se ocitl v nejistotě, která mohla zásadně ovlivnit další směřování jeho kariéry.

Právě v této chvíli se ozval Hradec Králové. Telefonát tehdejšího sportovního ředitele Jiřího Sabou se stal začátkem příběhu, který dnes pokračuje novou dlouhodobou smlouvou.

„Chodíš na ryby?“ Dva kapři a nabídka z Hradce

Na první telefonát se nezapomíná. A v případě Adama Zadražila to platí dvojnásob.

Jiří Sabou nezačal jednání obvyklými otázkami na fotbalové plány, ambice nebo podmínky případného přestupu. Nejprve se Zadražila zeptal, jestli chodí na ryby. Následně přišla nabídka, která by mohla znít jako povedený vtip: pokud sežene dva kapry, mohl by zamířit do Hradce.

Zadražil tehdy netušil, zda si z něj sportovní ředitel nedělá legraci. Z neobvyklého rozhovoru se ovšem vyvinula skutečná příležitost a nakonec také přestup, který změnil jeho fotbalovou dráhu.

Sám brankář dnes přiznává, že mu Hradec možná trochu zachránil kariéru. Bez této šance mohl zůstat mnohem déle ve druhé lize. Místo toho dostal možnost bojovat o místo v nejvyšší soutěži a postupně se prosadit mezi její výrazné brankářské osobnosti.

Příběh dvou kaprů tak není jen úsměvnou historkou z fotbalového zákulisí. Připomíná, že za kariérou profesionálního sportovce někdy stojí jediný telefonát, který přijde ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje.

Šanci si musel vybojovat

Samotný příchod pod Bílou věž samozřejmě neznamenal, že Zadražil okamžitě získá jisté místo v základní sestavě. O svou pozici musel bojovat a začátky mu komplikovala i neobvyklá zranění.

Jedním z nich bylo poranění palce poté, co si ho ukopl na čerpací stanici. V důležitém pohárovém utkání proti Slavii navíc nastoupil s natrženým vazem v kotníku. Uvědomoval si, že podobná příležitost nemusí přijít znovu, a rozhodl se ji využít.

Zlom přišel po zimní přípravě, kdy se trenér Václav Kotal rozhodl dát mu na jaře důvěru v brance. Zadražil se své šance chopil a postupně se z něj stala stabilní jednička Hradce.

Právě tento vývoj ukazuje, že jeho dnešní postavení nevzniklo přes noc. Byla za ním kombinace připravenosti, trpělivosti a schopnosti využít okamžik, kdy se otevřely dveře.

Za brankářskou maskou je také manžel a táta

Profesionální fotbal přináší velký tlak. Brankář navíc patří k hráčům, u nichž může jediná chyba rozhodnout o výsledku celého utkání. Zadražil si uvědomuje, že se musí umět rychle přenést přes nepovedený zákrok i porážku.

Největší protiváhu fotbalových starostí nachází doma u manželky a malé dcery Olivie. Právě rodinné prostředí mu připomíná, že život se netočí jen kolem výsledků a inkasovaných gólů.

Vedle toho rád vyráží do přírody, věnuje se rybaření a myslivosti. Občas dokonce obstará zvěřinu pro společný oběd hradecké kabiny. I v tom je kus jeho osobnosti: zatímco na hřišti potřebuje maximální soustředění, mimo něj si cení klidu a času stráveného daleko od fotbalového ruchu.

Smlouva do roku 2031. Hradec sází na společnou budoucnost

Nový kontrakt do konce sezony 2030/31 je dalším významným bodem Zadražilovy cesty. Pro Hradec jde o potvrzení důvěry v brankáře, který se postupně vypracoval mezi opory mužstva. Pro samotného hráče je to zase možnost pokračovat v prostředí, kde našel stabilitu i prostor pro další růst.

Jeho příběh zároveň ukazuje, jak rychle se může fotbalová kariéra změnit. Ještě po návratu z Plzně nebylo jisté, kde bude pokračovat. Dnes patří k důležitým postavám Votroků a jeho budoucnost je s klubem spojena na několik dalších let.

Někdy se přitom zásadní okamžiky nerodí na zaplněném stadionu ani při rozhodujícím zákroku. Někdy začínají obyčejným telefonátem a otázkou, která by v profesionálním fotbale málokoho napadla.

Dva kapři tehdy možná otevřeli dveře. Zadražil je ale musel projít sám — a své místo mezi ligovou elitou si následně vybojovat na hřišti.