„Chytal jsem penaltu na stejné brance jako Zadražil,“ říká bývalý gólman Votroků Karel Podhajský
1) Sledujete výkony Adama Zadražila? Vybavil se vám při poslední chycené penaltě nějaký osobní moment?
Adama samozřejmě sleduji, stejně jako celý tým. Když se naskytne příležitost, jsem na stadionu a fandím. Utkání s Bohemkou jsem sledoval v televizi a musím říct, že když Adam chytil penaltu, okamžitě mi naskočily vlastní vzpomínky. Navíc je úsměvné, že se mu to povedlo na úplně stejnou branku jako kdysi mně – a dokonce dvakrát. Jedno z těch chycení si pamatuji velmi živě z pohárového duelu 2. září 2008. Taková situace se člověku z paměti prostě nesmaže.
2) Jak jste vnímal tlak v podobných situacích vy jako brankář?
V inkriminovaném zápase, který mám na mysli, jsme hráli o přímou záchranu v lize. Tlak byl obrovský, protože šlo o budoucnost celého klubu. V takové chvíli moc dobře víte, že tým potřebuje pomoc a nesmíte zaváhat. Soustředění je maximální, protože jeden okamžik může změnit celou sezonu.
3) Cítí tým rozdíl, když má za sebou jistého brankáře?
Určitě ano. Mužstvo vnímá, když má v zádech brankáře, na kterého se může spolehnout. V okamžicích, kdy jde do tuhého, dodává jistota gólmana celému týmu klid a odvahu. Hráči pak mohou být aktivnější, protože vědí, že za nimi stojí silná opora.
4) Penalta je viditelný moment. Jak důležité jsou zákroky před ní?
Není to jen o jednom povedeném zákroku. Adam před penaltou chytil minimálně dva velmi těžké míče, které mohly úplně změnit průběh utkání. Tyto zákroky mužstvu dávají energii, uvolnění i sebedůvěru. Tým cítí, že žije v zápase dál.
5) Jak byste popsal Adama jako typ brankáře?
Vidím v něm klidnou a koncentrovanou sílu. Jeho projev je vyrovnaný, nepřehání emoce a zároveň je maximálně připravený. Ten vnitřní klid dokáže přenášet na tým, což je pro defenzivu i atmosféru v zápase nesmírně důležité.
6) Má podle vás potenciál znovu se prosadit v reprezentaci?
Co si pamatuji, do reprezentace už nakoukl. A podle toho, jaké výkony podává, bych rozhodně neřekl, že to bylo naposledy. Má na to výkonnostně i mentálně. Pokud bude pokračovat stejným směrem, může si dveře do národního týmu znovu otevřít.
7) Co pro tým znamená, když se brankáři dlouhodobě daří?
To, že se mu daří, je úspěch pro něj osobně, ale také pro celý tým. Výkony gólmana dokážou mužstvo stabilizovat a dodat mu sílu v těžkých zápasech. Je to vzájemná provázanost – tým pomáhá brankáři a brankář pomáhá týmu.
8) Má podle vás Adam v tomto ohledu nějakou výjimečnou vlastnost?
Jak už jsem říkal, je to klidná, vyvážená síla. Dokáže přenést energii i pohodu na spoluhráče. To je něco, co se naučit nedá, to v sobě buď máte, nebo ne. A Adam to má.
9) Které brankářské parametry vidíte jako jeho největší přednost?
Aspekty jako je výborné čtení hry, reflexy, dynamika nohou, koncentrace a celkové nastavení. Zkrátka dobrá hlava, a ta je v moderním brankářském fotbale často největší rozdíl.
10) Co byste poradil mladým brankářům, kteří chtějí jít podobnou cestou?
Aby si šli za svým cílem. Chyba není konec světa, ale zkušenost, která posouvá dál. Pokud budou mít nastavené myšlení tak jako Adam – pracovat, nevzdávat se a věřit v sebe – mají šanci uspět. Brankářský post je o trpělivosti, odolnosti a velké vnitřní síle.
