Fotbal pro něj není jen hra. Je to vášeň. Šestnáctiletý brankář Adam Macháček, který při chytání využívá protézu pravé nohy, už nastoupil také mezi dospělými. Při své premiéře za Dolní Třešňovec proti Černovíru odchytal závěrečnou půlhodinu bez inkasovaného gólu a pomohl k vítězství 5:0.
Jeho příběh zaujal také Adama Zadražila, který ho pozval na zápas Hradce se Spartou. Setkání se svým vzorem, děkovačka přímo na trávníku a Zadražilovy zápasové rukavice pro něj znamenaly výjimečný den.
Jak ho prožil, co pro něj Adam Zadražil znamená a kam chce svou fotbalovou cestu dál posunout?
 

1. Adame, jak ses dozvěděl, že tě Adam Zadražil pozval na zápas Hradce se Spartou? A jaká byla tvoje první reakce?
O pozvání na zápas od Adama Zadražila jsem se dozvěděl od trenéra při tréninku. Měl jsem obrovskou radost a zároveň jsem tomu nemohl uvěřit.

2. Co pro tebe znamenalo osobní pozvání právě od Adama Zadražila?
Znamenalo to pro mě opravdu hodně, protože Adama Zadražila sleduji už dlouho a stejně tak dlouho sleduji i Hradec. Mít možnost být přímo na zápase a ještě se s Adamem osobně potkat pro mě proto bylo něco výjimečného.

3. Byl jsi v Malšovické aréně jsi byl poprvé? Jak na tebe prostředí stadionu a samotný zápas působily?
Ano. V Nové Malšovické aréně jsem byl poprvé a hodně se mi tam líbila atmosféra. Možná to bylo ještě umocněné tím, že šlo o šlágr kola. Celkově jsem si ale atmosféru na stadionu opravdu užil.

4. Měl jsi možnost sledovat Adama přímo při rozcvičce a během utkání. Co tě jako brankáře na jeho výkonu nejvíc zaujalo?
Nejvíc mě zaujalo, jak skvěle umí kopat oběma nohama. Hodně jsem si všímal také jeho komunikace se spoluhráči.

5. Jak na tebe Adam působil při vašem osobním setkání?
Překvapilo mě, že Adam byl strašný sympaťák. Působil na mě, jako bychom se znali dlouho. Bylo to velmi příjemné setkání.

6. Po zápase tě Adam vzal na trávník a společně jste se zapojili do děkovačky. Co se ti v tu chvíli honilo hlavou?
Chtěl jsem si to co nejvíc užít. Úžasné bylo, jak celý stadion zpíval stejný chorál. Být v tu chvíli přímo na trávníku a zažít tu atmosféru bylo něco, na co určitě nezapomenu.

7. Adam ti věnoval své zápasové rukavice. Co pro tebe znamenají?
Znamenalo to pro mě hodně. Určitě je budu využívat tak, jak mi Adam řekl. O to větší význam pro mě mají, protože jsou přímo od něj.

8. Ty sám jsi brankář a už nastupuješ mezi dospělými. Co tě na pozici gólmana nejvíc baví?
Nejvíc mě baví sledovat hru a také to odhodlání brankářů zasáhnout v jakékoliv situaci. To mě na brankářské pozici hodně baví.

9. Nedávno sis připsal první start mezi dospělými a proti Černovíru jsi za třicet minut neinkasoval. Jaký to pro tebe byl pocit?
Byl to samozřejmě skvělý pocit. Jsem rád, že jsem dostal příležitost nastoupit mezi dospělými a že se nám podařilo vyhrát 5:0. Čisté konto při premiéře mě samozřejmě potěšilo.

10. Při chytání využíváš protézu pravé nohy. Musel ses kvůli tomu při fotbale něčemu speciálně přizpůsobit?
Ani ne. Jediné, co mi tam moc nejde, je vykopávat ze země tou nohou. Jinak se snažím fungovat normálně a soustředit se hlavně na chytání a hru.

11. Máš mezi brankáři svůj vzor? A co by ses od něj nebo od Adama Zadražila chtěl nejvíce naučit?
Určitě mám svůj vzor. U mě je to Kuba Surovčík a právě Adam Zadražil. Nejvíc bych se od nich chtěl naučit hru nohama.

12. Co sis ze setkání s Adamem Zadražilem odnesl především jako mladý brankář?
Že čím víc budu na sobě makat a snažit se, tím prospěšnější budu. Beru to jako další motivaci na sobě pracovat a zlepšovat se.

13. A jaký je tvůj největší fotbalový sen? Kam bys to chtěl jednou dotáhnout?
Vyloženě sen nemám. Prostě chci hrát fotbal. Ale kdybych to měl někdy zkusit někde jinde, tak určitě nebudu proti.

Na závěr bych rád bych poděkoval trenérům Luboši Caldovi a Martinu Fišarovi a celému týmu TJ Sokol Dolní Třešňovec. A samozřejmě také Adamu Zadražilovi.